Historie obce
Okolí Stehelčevsi bylo intenzivně osídleno již v neolitu. Stehelčeves patří mezi nejvýznamnější předhistorická naleziště kladenského regionu. Nejdříve se začaly objevovat kamenné nástroje a pravěké střepy při orbě na okolních polích a postupně byla odkryta kostrová pohřebiště, žárové hroby a bylo prozkoumáno i opevněné výšinné sídliště „Na Homolce“, doložené již z doby neolitické. Dále byly objeveny žárové hroby u pivovaru a v bývalé pískovně ve Stehelčevsi.
Slovanská kostrová pohřebiště u cihelny
Šest hrobů, které byly nalezeny v lokalitě cihelny, prozkoumal A. Knor. Kostry byly natažené v poloze na zádech, hlavou k západu. Z poměrně bohaté výbavy stehelčevských hrobů, lze uvést esovité záušnice, skleněné perly, vědro, ale i železnou ostruhu a úzkou sekeru. Nejbohatší hrob obsahoval tělo muže a k němu později pohřbené pozůstatky ženy. K mužskému pohřbu příslušela m.j. keramická nádobka a okované vědro, nůž, ocílka a přezka. Hlavní ozdobou ženy byl náhrdelník ze skleněných perel s kaptorgou z bronzového vybíjeného plechu. Pohřebiště je datováno do 9. století a první poloviny 10. století.V jiném místě cihelny prozkoumal ve 30. letech minulého století A. Knor další pohřebiště, které obsahovalo 14 kostrových hrobů. Jedinou archeologicky zjistitelnou výbavou hrobů byly esovité záušnice, na jejichž základě lze pohřebiště datovat do 11. století. Při opravě kruhové pece v roce 1954 byl nalezen kostrový hrob s rozházeným tělem a pazourkovým nožíkem z mladší doby kamenné. Při bližším průzkumu bylo zjištěno, že se jedná o tzv. šnůrový lid.
Vrch Homolka
Další z pohřebišť bylo zachyceno při rozsáhlém archeologickém průzkumu pravěkého výšinného sídliště na návrší Homolka.Tento výzkum započala v létě 1930 studijní výprava z Pensylvánské univerzity.Homolka byla kolem roku 3000 p.n.l. ohrazenou osadou zemědělců, s velkými společnými chýšemi. V místě byla objevena řada nálezů dokumentujících jejich život. Nazýváme je lidem hřivnáčské kultury. Při výsadbě stromů u bývalé drůbežárny se našly slovanské hroby z 10. a 11. století. V těchto hrobech se našly záušnice a vlásenky. Na jihozápadním okraji obce bylo při stavbě plynovodu v roce 1946 narušeno několik slovanských sídlištních objektů a nalezen hrob skrčence. Při výzkumech v trase budoucí silnice v 70. letech 20. stol., byly odkryty tři polozemnice, datované do 7. až 8. století. Jeden z domů byl vyhříván otevřeným ohništěm, ve druhém však byla zachycena pec s kamennou konstrukcí.Mnoho předhistorických nálezů bylo prokopáno v pískovně při státní silnici na Slaný (od silnice vpravo). Bylo tu zjištěno kostrové pohřebiště cizích vetřelců z období šňůrové kultury a zvoncových pohárů z obdobílučištníků se zápěstnímidestičkami.
Název Stehelčeves
vznikl pravděpodobně z původního „Stehlíkova ves“. Ale ani jméno obce nezůstalo beze změny. V průběhu času to byla Stelčeves, Stelčoves a až zákonem ze 14. dubna 1920 se jméno obce vrátilo k původní Stehelčevsi.První písemné zmínky o Stehelčevsi jsou z roku 1316, kde se dozvídáme, že na zdejší tvrzi žil Jan ze Stehelčevsi ( Jan de Stehelcewietz), něco zboží tu měl Jindřich, farář ve Štěpánově, který jej roku 1345 odkázal kapituli Všech svatých v Praze, spolu s částí Vrapic.Pak ves patřila Benešovským, bohatým měšťanům pražským. V roce 1397 zastavil Václav Beneš z Vrapic část Stehelčevsi Mikuláši Frietlichovi, který ji roku 1414 prodal Nešporovi z Vrapic. Ale již o rok později se tu hlásil k dědictví Bohuta z Kladna. V roce 1447 měl Stehelčeves v držení Prokop z Prahy. V roce 1464 byla obec prodána i s Rapicemi. Počátkem 16. století přešla v držení Jetřicha Bezdružického z Kolovrat, který ji roku 1545 vložil v Desky zemské, jako své zboží. Při dělení roku 1548 připadla obec k dílu Janovu a až v roce 1602 Jáchym Novohradský celé panství opět spojil. Nakonec patřila Stehelčeves k císařskému panství na Buštěhradě.V 1. polovině 18. století stála u čp. 1 kaplička. Sloh kapličky je pozdně barokní, v kapli byla pozdně gotická socha sv. Petra z 1. poloviny 16. stol. a zvon z roku 1736. Zvon byl posvěcen hrabětem Šporkem, biskupem Adratenským a sufragánem pražským, ke cti sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána. Přesný rok, kdy byla kaple postavena neznáme, ale předpokládá se, že se tak stalo v témže roce, kdy byl posvěcen zvon. V 50. letech minulého století, byla, dle obecního kronikáře, kaplička systematicky ničena „neznámými“ vandaly a 5. srpna 1957 bylo její zařízení zničeno a vyházeno ven. Zachoval se pouze zvon, kterým se kdysi zvonilo klekání a jehož hlas doprovázel občany i na jejich poslední cestě. Došlo k rozšíření silnice v obci, kaplička stála těsně u vozovky, otlučená a odřená. V roce 1979 byla odstraněna z důvodů bezpečnostních. Později došlo i ke zbourání části č.p. 1.Dalším zajímavým objektem v naší obci, byla studna sv. Jana Křtitele Na Brůdku. U studny stála socha sv. Jana Křtitele, ke které se konala krátká procesí. Byla také první zastávkou při procesí ke kostelu sv. Jana Křtitele v lese u Vrapic. Samotná studna se těšila veliké úctě. Studna byla poničena v tu samou dobu jako kaplička. V roce 1957 byla vhozena do strouhy a kronikář p. Vlasák ji odvezl do státního okresního archivu v Kladně.V roce 2000 byla péčí okresního muzea v Kladně restaurována.Velkým mezníkem ve vývoji naší obce byl rok 1772, kdy dva dřevorubci, Jakub Opellt a Václav Burgr z Buštěhradu nedaleko Vrapic, v místě, kde se Na Stařinách říkalo, přišli na krtinu, kde byla vyryta černá hmota. Tuto odnesli kováři Vorlovi do Buštěhradu k prozkoumání. Ten ji přiložil na oheň a seznal, že jde opravdu o uhlí. Nález byl oznámen vrchnosti kurfiřta Bavorského Maxmiliána Josefa v Buštěhradě. Byla hned kopána štola sv. Josefa, kde se v délce 180 sáhů našlo ložisko, silné 4,5 stopy. Druhá štola, která se nacházela nedaleko bývalého hostince Cechu ve Vrapicích, směrem ke Stehelčevsi, v roce 1810 vyhořela a vstup byl zazděn. Dále byla kopána štola Amálie, nedaleko vrapického kostela a dvě těžné jámy, mezi vrapickou kolonií a dolem Ludvík. Okolo roku 1775 hledala kladenská vrchnost uhlí na sedmi místech v našem okolí, ale marně. Pak se do hledání pustil Václav Černý z Buštěhradu (byl to předek bývalého starosty Stehelčevsi, pana Václava Černého). Tento Černý se společností 12 osob hledal od roku 1803 a v létech 1813 až 1828 založili důl Ludvík a důl Kateřina.Nález uhlí ovlivnil celé okolí Kladna. Naše obec měla v roce 1807 37 čísel popisných, ale s rozvojem hornictví se začala rozvíjet i ona. V roce 1849 to již bylo 57 čísel popisných, v roce 1893 89 domů a v roce 1910 již 110 domů s počtem obyvatel 1196. V roce 1930 stálo v obci již 170 domů a v nich žilo 1013 obyvatel, z toho 515 mužů a 498 žen. Z mužů starších 21 let bylo 12 rolníků, 78 horníků a na dolech pracujících dělníků, 26 hutníků, 15 kočů, 2 učitelé, 8 úředníků, 9 železničářů, 6 zedníků, 2 holiči, 1 kolář, 1 kovář, 1 krejčí, 1 cestář, 2 řezníci, 2 mlynáři, 3 obchodníci, 2 truhláři, 1 povozník, 1 sedlář, 1 pilníkář, 2 obuvníci, 5 hostinských, 47 jinde pracujících dělníků a řemeslníků a 56 penzistů. Z těchto čísel je patrný vliv nálezu uhlí na rozvoj života v naší obci.Na přelomu 19. a 20. století vznikají v naší obci spolky, které zaměřují svoji činnost na různé činnosti a účely. 3. března 1872 byl založen spolek „vzájemně se podporujících dělníků“ Vlastimil, jejímž prvním předsedou byl Angreška Václav. – Ve jménu Božím na památku spolek náš vzájemně se podporujících dělníků „Vlastimil“, započal následovně: Napadlo třem mužům v obci stelčovské, totiž Josefu Palasovi z čísla 14, Antonínu Vyšínovi z čísla 48 a Václavu Visnerovi z čísla 12, by po příkladu jiných obcí zřídili též v obci Stelčoves, podporující spolek. Za tou příčinou svolána schůze dělnická do hostince pana Kutmana v čísle 45 ve Stelčovsi den 24. září 1871. Schůze tato, která se v 2 hodiny odpoledne odbyla a do 5 hodin trvala, byla nad očekávaní skvělá. Toho důkaz jest, že hned se s oněmi muži čtyřicet pět spojilo a utvořil se z oněch čtyřiceti osmi prozatímní výbor dělníků, a sice z občanů stelčovských : František Benda, Josef Palas, Václav Vísner, Antonín Vyšín, Václav Angreška, Josef Kutman. Tito mužové měli na založení tohoto spolku pracovat. Každý člen se, co úd spolku, vlastnoručně podepsal a 50 krejcarů, co zápisné na úhradu spolkových výloh, složil. I uložena tedy prozatímnímu výboru práce těžká, jelikož dělníkům těm bylo nyní zápasit s úřadama o povolení a potvrzení, dle zákona o spolčování, žádati. Rozhlédl se prozatímní výbor po zastupiteli a nalezl skutečné v redaktoru „Dělnických novin“ v Praze, v panu Antonínu Tůmovi, přítele dělníků, který obětavě a nezištně nám naše stanovy vypracoval a 29. října 1871 nám je k uspokojení, za přítomnosti všech členů, předložil a přečetl. I projeven souhlas nad stanovami těmito, které pan Tůma k slavnému c.k. místodržitelství ku schválení předložil. Že pro nás s dychtivostí a láskou pracoval, dokázal, když dne 9. února 1872 nám telegrafem oznámil, že stanovy naše , od slavného c.k. místodržitelství jsou pod číslem 3839 stvrzené a spolek vzájemně se podporujících dělníků Vlastimil, nám povolen. V roce 1885 byl založen Sbor dobrovolných hasičů ve Stelčovsi. Prvním předsedou byl Vilém Polák a velitelem jeho syn Jan.
1. června 1885 byla založena Tělocvičná jednota Sokol. Jejím předsedou se stal Žák Jan – mlynář.2. července 1911 vznikla Dělnická tělocvičná jednota, jejímž předsedou byl Václav Dudek. 22. října 1922 byla DTJ přeměněna FDTJ a o dva roky později na Proletářskou tělovýchovu.29. září 1929 byl ustanoven dramatický spolek Svornost, jehož předsedou se stal Václav Karbus.
Činnost těchto spolků byla silněovlivněna dobou svého vzniku ipolitickou situací ve státě.V této době měly spolky velký vliv na společenský a kulturní životv naší obci.
Počátky školy ve Stehelčevsi
Ve školních dějinách obce se dočítáme, že po třicetileté válce byla obec „přiškolena“ k Lidicím. Neschůdnost cesty a vzdálenost školy přimělo občany stelčovské žádati slánský vikariátní úřad o zřízení školy ve Stelčovsi. Žádosti té bylo r.1794 vyhověno a zřízena jedna třída, která zůstávala stále jako část farní školy v Lidicích. První škola byla tam, kde je nyní číslo popisné 33. Do školy chodilo asi 12 dětí, jež seděly u podlouhlého stolu, na prknech položených na třínohých židlích.Rozvoj uhelen v okolí měl vliv na vzrůst obyvatelstva a tak již 1829 byla školní místnost malá. Byl tedy tento domek prodán za 600 zlatých a zakoupen mýtní domek erární čp. 43 za 787,30 zlatých, v němž zůstala škola až do roku 1896. V roce 1853 byla ustanovena škola jako samostatná a v roce 1869 zvětšena přístavbou. Otevíráním nových dolů nedaleko Stelčovsi přibylo tolik dětí, že jedna třída nepostačovala. Když v r. 1877 navštěvovalo školu 156 dítek, byla povolena druhá třída. Při komisi dne 21. října 1878 byla uznána dosavadní budova za vhodnou a ku zřízení druhé třídy měla se rozšířit o poschodí. Přestavba se odložila na rok 1880 a po dobu přestavby byla najata od 1.ledna 1880 místnost v čísle 54. Po ukončení přestavby nákladem 4522 zlatých a 80 krejcarů byla 6. září 1880 otevřena druhá třída.V další době dál přibývalo žactva a třídy byly přeplněny. Vyzvala tedy c.k. okresní školní rada dne 21.srpna 1890 místní školní radu o zřízení třídy třetí. Poněvadž v té době se proslýchalo, že přestane dobývání uhlí na dole „Vítovka“, čímž bylo očekáváno i klesnutí počtu žactva, vyžádala si místní školní rada přípisem ze dne 13. září 1890 odklad, který však c.k. okresní školní rada nepovolila. Když zastavením „Vítovky“ dne 19. ledna 1891 pokles počtu žactva nenastal, byla výnosem zemské školní rady ze dne 1. září 1891 otevřena třída třetí v najaté místnosti v domě číslo 24. V dalším jednání se usnesla místní školní rada dne 8. března 1895 vystavěti budovu novou.Dne 9. dubna 1895 uznáno místo za vhodné a dne 16. dubna 1896 počala stavba a již 8. září téhož roku byla škola vysvěcena. Celkový náklad obnášel 15 tisíc zlatých.
Škola ve 20.století (všechny údaje čerpány z obecní kroniky)
Škola oslavila své stopadesátileté výročí (1796?) svého trvání a 50leté výročí postavení nové školy dne 29.9.1946. Při této příležitosti byla ve škole uspořádána výstavka učebních pomůcek, starých knih a fotografií.V roce 1948 byla provedena reforma školství v ČSR a i naše škola, dosud „Obecná škola“, přejmenována na Školu národní neboli školu I. stupně.V roce 1949 mezipatře školy vestavěna nová okna ze skleněných cihel. Práci tuto provedl předseda MŠR zedník Antonín Tatíček za pomoci ředitele Budila a člena školní rady K. Vlasáka z čp.108. Všichni pracovali zdarma. Cena materiálu činila Kčs 6000. Ve II. třídě položena nová podlaha tesařem Františkem Krátkým ze Stehelčevsi, za Kčs 12.500. Pomocné práce provedeny 27 občany zdarma a odpracováno 319 hodin. Tím ušetřeno asi Kčs 4780. Z dotace KNV Praha zakoupeno pro školu stehelčevskou 36 školních lavic kovových, nový rozhlasový přijímač v ceně Kčs 7290, s amplionem pro přenos do II.třídy za Kčs 750. Tělocvičná jednota Sokol ve Stehelčevsi darovala místní škole částku Kčs 7500 na zakoupení elektrického gramofonu a hodnotných desek. Školní rozpočet, rovněž poslední jako samosprávný, činil pro r. 1949 Kčs 64 380. Školní děti sebraly letos 5454 kg starého papíru a 785 kg kostí.V roce 1954 byla v národní škole č.p.87 vyměněna v době prázdnin všechna okna na jižní straně budovy a opravena střecha.V roce 1955 ve škole čp. 87 jest dvoutřídní Národní škola v prvním patře, tam je též obřadní síň sňatková. V přízemí nachází se vpravo kabinet s pomůckami pro školu a v levé straně je nyní Mateřská škola, dále je tam byt, kde bydlí nyní školnice Božena Kabátová. Jeden z pokojů bytu připadne mateřské školce jako jídelna. Ve škole opravena střecha komunálním podnikem z Kladna, ale tak, že po celou zimu byl v obřadní síni promočen strop. Dále vyměněna všechna okna na jižní straně budovy, na sever jen některá, celkem vyměněno 30 oken.Ve školním roce 1955/1956 z 57 dětí 3 děti nepostoupily. Průměr prospěchu dětí jest 2 – 2 ½.Náboženství se v naší škole vůbec nevyučuje, nikdo z dětí se k vyučování nepřihlásil.Vlastním školním promítacím přístrojem promítány jsou jednou za tři týdny dětem poučné filmy. Dvakrát v roce koná škola zájezd do Maňáskového divadla v Kladně. 2.6. u příležitosti Mezinárodního dne dětí konán byl táborový oheň na cvičišti Sokola, na němž děti přednesly básně a zpívaly národní písně. Účast občanstva velká.V roce 1957 byla opravena znovu střecha na školní budově čp. 87, kterou loni komunální podnik z Kladna špatně opravil. Při tom opraveny i krovy. Koupena nová železná vrata, zařízení pro školní vodovod, klosety pro nové záchody, plánované pro r.1958. Také zahrada školní upravena, byla velmi zanedbána. Po odchodu řídícího učitele Kuchaře, v.r. 1921, nebyla zahrada v takovém pořádku, v jakém ji míval on. Kuchař pěstoval stromky, velký včelín měl a vůbec naše škola byla nejlepší v kladenském okrese.
Založení mateřské školy
Dne 1.4.1950 zřízena byla při zdejší Národní škole Mateřská školka. Pro nedostatek místa nachází se v jedné místnosti s Poradnou matek a dětí. Učitelka ošetřuje 28 dětí.
Počátky školní jídelny
Stravovací akce: Od 15.3.-15.6 1948 podáváno dětem kakao a chléb, přispěním rodičovského sdružení při zdejší škole, vydáno bylo 2725 dávek jako přesnídávky.1.7.1956 s podporou ONV a státu zavedeno vyvařování obědů pro školu mateřskou i národní. Pro ten účel zřízena ve škole z bývalé spižírny kuchyně a z jednoho pokoje školního bytu jídelna. Stravováno je na 50 dětí. Oběd a svačiny dostávají děti školy mateřské za úhradu 2 Kčs. Děti ze školy národní dostávají jen oběd za 2,80 Kčs. Náklad na jeden oběd činí Kčs 3,30 – 4; rozdíl platí stát.V roce 1957 stravováno bylo ve škole celkem 45-50 dětí, z mateřské i národní školy.
Řídící učitelé a ředitelé ZŠ od roku 1891 do roku 2006
Bohumil Kuchař (1891-1921) řídící učitelJosef Vedral (1921-1922) řídící učitelVáclav Hejmal (1922-1923)Václav Posledník (1923-1935) řídící učitelFrantišek Kluc (1935-1936) správce školyJaroslav Javůrek (1936-1941) řídící učitelJaroslav Hájek (1941) řídící učitelKarel Budil (1.12.1941 – 1948) řídící učitel, (1948-30.7.1950) ředitel školyJosef Šindler (1.9.1950-1976) ředitel školyVáclav Jícha (1976-1980) ředitel školyLudmila Pivarčiová (1980-1996) ředitelka školy Miloš Semorád (1996-1997) ředitel školy Olga Jahodová (1998-2000) ředitelka školy Mgr. Šárka Holečková (od r.2000) ředitelka školy
Učitelé školy od roku 1901 do roku 2006 (podle chronologie školní dokumentace)
Vojtěch Příhoda, Ludmila Kuchařová, František Svoboda, Josef Bohuslav, Alois Rosol, František Peták, Josef Braun, František Plecháč, Josef Špalek, Blahout, Jan Chalupa, Gustav Novák, Josef Podrázský, Adolf Ottomanský, Oldřich Kříž, Jaroslav Hladký, Josef Vedral, Vojtěch Klabík, Karel Hoffman, Marie Fišerová, Emmanuella Jansová, Jóža Kozák, Marie Nekolná – Buriánková, Albín Schaffer, Antonie Zíková, Jarmila Kubešová, Jaroslava Fulínová, Jarmila Kubešová, Milada Vazková, Antonín Michálek, Václav Voňavka, Jaroslava Šulcová, Emilie Horová, Anežka Kubrichtová, Stanislav Kombera, Antonie Chadimová, Jaroslava Dienerová, Karel Piederman, Marie Lukášová, Marie Válová, Blažena Bastlová, Aloisie Konečná, Miloslava Hankeová, Václav Císař, Helena Vodičková, Věra Špalíčková, Anna Škardová, Marie Lebrová, Jaroslav Hájek, Miroslava Kočová, Naděžda Dobiášová, Melanie Buřilová, Lidmila Poláčková, Vladimír Bauer, Anna Mukulášová, Valenta, Ljubov Šťastná, Marie Chvátalová, Anna Königová, Jinřich Šíma, Marie Pušmanová, Václav Novotný, Antonín Musil, Marie Kopřivová, Libuše Kebrlová, Jaroslava Šulcová, Šáferová, Zdeňka Čechová, Hana Vaňková, Vladimír Skála, Anežka Kubrichtová, Miluše Telenská, Květoslava Krejčová, Václav Vystrčil, Věra Stádníková, Věra Dočekalová, Hana Semecká, Alena Břehová, Hana Horáková, Milada Chyská, Růžena Hlinková, Anna Jůnová, Věra Krepsová, Hana Schovancová, Hana Břehová, Antonín Roháč, Petra Kulhavá, Petra Rauferová, PhDr. Marie Kosová, Mgr. Mária Kirschnerová, Marie Karbusová, Kamila Hlavsová, Iva Beznosková, Eliška Burianová, Petra Brzáková, Ivanka Krumlovská, Mgr. Hana Krtičková, Jana Salačová.
Učitelé mateřské školy od roku 1950 (bohužel zatím neúplné, podle obecní kroniky a soudobé dokumentace školy)
Miroslava Skleničková z Kročehlav, Marie Plešmídová ze Švermova a Antonie Kubková z Buštěhradu, Věra Černá, Věra Eberlová, Jaroslava Mošuová-Eiseltová, Jana Hokůvová, Hana Kárová, Marie Karbusová, Hana Váchová, Oldřiška Hurdálková, Ludmila Marešová, Kateřina Müllerová, Kateřina Ručková
Obecní policie
Obecní policie Stehelčeves byla založena k 15.12.2007 usnesením zastupitelstva obce Stehelčeves ze dne 20.11.2007, kdy byla zároveň schválena obecně závazná vyhláška č. 5/2007, kterou se zřizuje obecní policie. V dubnu a květnu 2008 byli přijati dva strážníci, na podzim 2008 byli přijati další dva strážníci, během celého roku 2009 se počet strážníků neměnil, stále má tedy obecní policie čtyři strážníky. Tito strážníci zajišťují denně dvanáctihodinovou službu.
Hlavními úkoly obecní policie je: a) přispívat k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,b) dohlížet nad dodržováním pravidel občanského soužití,c) přispívat v rozsahu stanoveném tímto nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,d) odhalovat přestupky a jiné správní delikty,e) upozorňovat fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činit opatření k nápravě.
V roce 2009 jsme uzavřeli dvě další veřejnoprávní smlouvy s okolními obcemi a v současné době má obec Stehelčeves uzavřeno třináct veřejnoprávních smluv o výkonu činnosti obecní policie. Jedná se o města Libušín a Buštěhrad a o obce Hrdlív, Pchery, Hřebeč, Dolany, Cvrčovice, Družec, Doksy, Jeneč, Brandýsek a nyní i Makotřasy a Velké Přítočno. V uzavřených veřejnoprávních smlouvách je kladen důraz především na zajišťování záležitostí veřejného pořádku.
Naše obecní policie má za sebou další rok své existence. Za tuto dobu se vyřešilo mnoho do té doby pro OÚ neřešitelných věcí, např. parkování na chodnících a tím poškozování obecního majetku, umisťování autovraků, narušování veřejného pořádku v nočních hodinách, nedodržování obecně závazných vyhlášek apod.
V roce 2009 řešila obecní policie celkem 563 přestupků, z toho 318 přestupků bylo řešeno domluvou, ve 245 případech byla uložena bloková pokuta. Celková částka uložených pokut byla ve výši 155.900,- Kč.
V roce 2009 obecní policie zjistila a poté předala Policii ČR k šetření celkem 21 trestných činů a to např. nález odcizeného vozidla, poškozování cizího majetku, krádež vloupáním, řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu.
Z další činnosti obecní policie můžeme zmínit například pomoc občanům v nouzi (12x), asistence u dopravních nehod (10x), zjištění požárů (2x) či předvedení občanů na služebnu PČR či doručení písemností správních orgánů. Obecní policie není schopna naprosto zastavit páchání přestupků a trestných činů, ale její přítomnost a činnost je schopna tyto delikty omezit. Hlavním posláním obecní policie není represe, ale prevence. V tom je činnost obecní policie nezastupitelná. Obecní policie prováděla v roce 2009 několik besed v základních školách a navštěvovala seniory v rámci prevence.
Na činnost strážníků a na činnost jejich vedoucího a starostku obce v souvislosti s výkonem činnosti obecní policie bylo v roce 2009 podáno celkem 7 stížností, jedna stížnost byla po prošetření vyhodnocena jako oprávněná, ostatní stížnosti byly po prošetření vyhodnoceny jako neoprávněné.Činnost obecní policie byla též kontrolována Policií ČR.
V naší obci fungovala po celý rok 2009 přestupková komise. Do té doby veškeré přestupky spáchané na území naší obce řešila přestupková komise magistrátu města Kladna a za tuto činnost musela naše obec na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy platit dohodnutou částku. V roce 2009 projednávala přestupková komise celkem 12 přestupků. Taktéž ze strany okolních měst a obcí i ze strany občanů evidujeme zatím převážně kladné ohlasy na činnost naší obecní policie. Samozřejmě jsou i nespokojenci, ale to jsou většinou ti, kteří přišli s Obecní policií Stehelčeves do křížku. Pro slušné občany, kteří respektují zákony je činnost obecní policie pouze přínosem a možností klidnějšího spaní a pocitu většího bezpečí. Kontakt na strážníky: 725 811 968 obecnipolicie@obecstehelceves.cz
Obecní policie Stehelčeves ukončila k 31.3.2017 svoji činnost.